Tance vysvětlené
Sousedská, beseda a verbuňk: český lidový tanec podle regionů, pro začátečníky
Co těch pět tanců folklorního představení vlastně znamená, proč se v Čechách a na Moravě tančí jinak a proč právě slovácký verbuňk nese zápis UNESCO, který ostatní tance nemají.
Zobrazit vstupenky na folklorní večer na GetYourGuide ↗Tance večera v přehledu
| Tanec | Region | Co to je |
|---|---|---|
| Sousedská | Čechy | Klidný, kolébavý párový tanec ve tříčtvrtečním taktu |
| Polka a furiant | Čechy | Rychlejší párový tanec a virtuózní kus s přesouvajícími se přízvuky |
| Kolečko | Morava | Starý kolový tanec, tradičně tančený dívkami |
| Beseda | Čechy a Morava | Čtverylka o osmi částech, vyprávějící příběh námluv |
| Verbuňk | Slovácko | Improvizovaný mužský sólový tanec, na seznamu UNESCO od roku 2005 |
Čechy začínají zvolna, pak zrychlují
Česká polovina programu začíná sousedskou, poloklidným párovým tancem ve tříčtvrtečním taktu, obvykle popisovaným jako klidný a kolébavý — formou, ke které se Antonín Dvořák opakovaně vracel ve svých Slovanských tancích a která je i poslední skladbou, jakou kdy Josef Suk zkomponoval. Po ní následuje polka, mezinárodně nejznámější český tanec, a furiant, rychlý tanec postavený na střídavých křížových přízvucích mezi melodií a rytmem. Sousedská a polka se společně v průběhu devatenáctého století staly symboly české národní identity.
Morava tančí v kruhu a vypráví příběh
Moravský vklad začíná kolečkem, starým kolovým tancem slovanského původu, tradičně tančeným dívkami lehkým krokem nahoru-dolů v kruhu — jiný rejstřík než české párové tance. K němu se řadí beseda, tanec v podobě čtverylky provedený v osmi samostatných částech, které postupně vyprávějí příběh mladých lidí hledajících partnera podle svého gusta; beseda existuje v mírně odlišných verzích jak v Čechách, tak na Moravě, a proto stojí na pomezí obou částí programu.
Slovácko uzavírá sólem, ne párem
Posledním tancem večera je verbuňk z regionu Slovácko na jižní Moravě — a strukturálně se liší od všeho, co mu předchází. Zatímco sousedská, polka a kolečko se tančí v páru nebo skupinovém kruhu, verbuňk je improvizovaný a sólový: každý tanečník vystupuje sám v rámci skupiny, s příznakem spontánnosti, osobitého stylu a často i soutěživosti, která může zahrnovat i skoky. Jeho název pochází z německého Werbung, tedy „verbování“, a odkazuje na osmnáctá vojenská verbovací tance.
Proč má verbuňk zápis UNESCO
Generální tajemník UNESCO prohlásil slovácký verbuňk Mistrovským dílem ústního a nehmotného dědictví lidstva v roce 2005 a formálně byl zapsán na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO v roce 2008 — uznání, které žádný jiný tanec večera samostatně nemá. Dodnes ho tančí muži všech věkových kategorií při komunitních slavnostech na Slovácku, nejviditelněji na výroční dožínkové slavnosti Hody, což je i jeden z důvodů, proč mu folklorní programy napříč regionem obvykle dávají závěrečné místo.
Co spojuje všech pět
Žádný z těchto tanců nevznikl pro turisty — každý má svou vlastní regionální historii, vlastní tempo a v případě verbuňku i formální zápis do seznamu dědictví. Vidět sousedskou, polku, furianta, kolečko, besedu a verbuňk v jednom večeru je opravdová, byť nutně zhuštěná, cesta napříč českým a moravským tancem, ne jedna obecná „folklorní show“ — což se hodí vědět, pokud zvažujete, jestli je večer víc než jen večeře s hudbou na pozadí.